Jakub Janda
Výroční jednání
Parlamentního shromáždění NATO v Praze nepřineslo do obecné rozpravy o
bezpečnostních tématech nic nového. Jak
jeho výborů a komisí, tak i povídání nad kávou na chodbě mezi schůzemi doslovně
ilustrovalo, čím se nyní Aliance skutečně zabývá.Psáno pro Respekt.cz.
Přestože je Parlamentní shromáždění NATO je po právu vnímáno jako
politické těleso, ve skutečnosti jde jen poradní orgán aliance, který neplní
rozhodující roli v nejmocnějším vojenském uskupení světa. Jeho členy jsou
zástupci parlamentů členských států, na každoroční jednání jsou však přizváni i
parlamentní delegace států s partnerským statusem, takže je tradičně
otevřené jednání parlamentářů různých politických zbarvení ještě okořeněno
účastí zástupců například Ruské federace či Kyrgystánu.
Jelikož jsou účastníci jednání sesbíráni ze všech stran názorového
spektra a nemívají exekutivní funkce ve svých vládách, je jednání o mnoho
úrovní otevřenější. Povětšinou zkušení politici se téměř nemusí bát, že tvrdší slovní
výměna vedla k mezinárodnímu skandálu, jak by tomu bylo při jednání na
vládní úrovni. Třídenní hovory o klíčových tématech se tak nesly v duchu na
prostředí zralých mužů poměrně vzrušených diskuzí. Přínosem několikadenních
jednání je obvykle zapojení reprezentujících parlamentářů do bezpečnostních
témat, kterým se v domácím prostředí většinou hluboce nevěnují a získání
širšího obrázku, než je jen jejich volební obvod.
Kredit Alexandra
Vondry
Pro diváka české politické scény by jistě bylo překvapení slyšet
projev ministra obrany Alexandra Vondry, který angličtinou silně přesahující
lingvistickou znalost průměrného českého politika popisoval situaci
v evropských obranných rozpočtech. Od přítomných poslanců a senátorů
převážně evropských zemí a USA se mu dostalo upřímného obdivu za práci při organizaci
pražského summitu NATO v roce 2002, jež měl z logistického pohledu na
starosti.
Podle vedoucího
české delegace a stínového ministra obrany Jana Hamáčka je „Parlamentní shromáždění NATO umožňuje
poslancům jednotlivých členských států být více součástí aktuálních procesů,
které v Alianci probíhají, neboť jsou to poslanci, kdo pak například při
hlasování o rozpočtu má výraznou možnost ovlivnit obrannou politiku nejen na
národní, ale i na alianční úrovni.
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel odprezentoval stav
české armády, parlamentáři členských zemí se zajímali o její renomé armády ve
společnosti a evergreen posledních let – škrty v rozpočtech. Setkání
volených zástupců tak nebyly jen vyprávěnkami o světě vojáků, ani jednáním OSCE
(česky OBSE) zaseklým na smrtící nutnosti konsenzu na čemkoliv, nýbrž výtečnou
ilustrací současného stavu uvnitř NATO.
Klíčovou otázkou následujících měsíců stále zůstává Sýrie a blokace
jakéhokoliv postupu v Radě bezpečnosti OSN ze strany Ruska a Číny. Přímo
spojeným problémem je hodnocení operace NATO v Libyi – evropští i američtí
zástupci ji mají (alespoň veřejně) za úspěšnou intervenci ve prospěch míru, zatímco
ruští zástupci za selhání mezinárodního práva a hrubý faul Aliance při
překroucení rezoluce vydanou Radou bezpečnosti OSN. Jako folklór působilo hašteření ohledně
jednotlivých formulací zejména ke spolupráci NATO- Rusko a k situaci
v Gruzii, kde ruská delegace automaticky protestovala téměř proti
jakékoliv zmínce.
Parlamentní
shromáždění NATO proto umožňuje poslancům jednotlivých členských států být více
součástí aktuálních procesů, které v Alianci probíhají, neboť jsou to poslanci,
kdo pak například při hlasování o rozpočtu má výraznou možnost ovlivnit
obrannou politiku nejen na národní, ale i na alianční úrovni.
Škrtat hloupě
Další rozruch vzbudili pozvaní experti, kteří rozčeřili vodu klasických
národnostních půtek. Kvůli pravidlům jednání nemohu citovat přímo, pozvaní
odborníci ze struktur Aliance či výzkumných institucí však poskytli širší a
objektivnější obrázek, než zástupci národních parlamentů.
Finanční krize se poprvé v historii NATO dotýká velkých armád, kdy
se prvních škrtů dočkává americká, britská i francouzská armáda. Téměř celá
Evropa razantně snižuje své výdaje na obranu, bylo též zmíněno, že pouze u
Polska se očekává nárůst a u Německa udržení současné hladiny výdajů na armádu.
Ústředním tématem politických diskuzí se stala americká ochota
přispívat na ochranu Evropy. Citované prohlášení bývalého amerického ministra
obrany Gatese z roku 2011 o klesající americké motivaci platit Starému
kontinentu bylo rozšířeno aktuálnější a naléhavější zprávou.
Americký House of Reprezentatives schválil (226 hlasy proti 196)
závazek, aby se USA pečlivěji zaměřili
na množství výdajů, které směřují do obranného rozpočtu, jelikož jen čtyři
z osmadvaceti členů NATO utrácí ročně slíbená 2% národního rozpočtu na
obranu (evropský podíl na rozpočtu NATO spadl od roku 2008 o celých 12%,
z 314 na 275 miliard dolarů). Tento krok je interpretován jako zvižený
prst na Evropu, která zlenivěla a z různých důvodů odmítá vydávat
dostatečné zdroje na své obranné rozpočty.
Aliance se snaží držet plánu tzv. Smart Defense, kdy se snaží „udělat
více s méně penězi“. Jak však poukázali experti, NATO spíše udělá „méně za
méně peněz“, jelikož jednotlivé státy neškrtají koordinovaně, tudíž nedochází
k chytré spolupráci a promyšlené synchronizaci. Jak bylo s nadsázkou
poznamenáno, brzy se může státy, že všichni zrušíme
vojáky a pak se budeme divit, že je
mají jen Američané.
Psáno pro Respekt.cz
Create your badge -----------------------------------------------------------
Chcete automaticky DOSTÁVAT NOVÉ ČLÁNKY z webu JakubJanda.com?
- mrkněte na Facebook
- koukněte na Twitter. Follow @JakubJanda_com
