Jakub Janda Create your badgStudie oxfordských výzkumníků ukazuje na nepřehlednou síť ozbrojených skupin s rozdílnými zájmy a rolemi v zemi, která měla být ukázkovou operací NATO při podpoře přechodu k demokracii.
Nedávná analýza Ozbrojené
skupiny v Libyi: typologie a role výzkumníků z oxfordské univerzity
potvrdila skutečnost, o které se již několik měsíců neoficiálně šušká –
libyjská revoluční armáda, která svrhla Kaddáfího, je stále silně vyzbrojená a
nemá v plánu se v blízké době podvolit vůli nového establishmentu a
ministerstva obrany.
Obecně si
povstalečtí velitelé stále myslí, že na libyjském ministerstvu obrany stále
fungují struktury, které proti kterým donedávna s podporou NATO krvavě
bojovali.
Studie tvrdí, že
rebelové stále ovládají 75-85% bojových leteckých sil (jde převážně o zašlejší
stíhačky), v jejich moci je 236 autonomních ozbrojených skupin Misarátské unie revolucionářů, celkem
přes 40 000 ozbrojených mužů. Detaily poukazují, že dochází k vnitřnímu
souboji mezi jednotlivými mocenskými centry, které nesdílejí jednotný pohled na
přestavbu libyjské armády.
Studie
dále tvrdí, že Západ díky tendenci zjednodušovat považuje většinu ozbrojenců za
milice, avšak lze pozorovat čtyři základní typy skupin ozbrojenců: revoluční
brigády, neregulované brigády, post-revoluční bojové skupiny a milice.
Zatímco některé skupiny jsou skutečnou hrozbou pro stabilitu země, jiné působí v reálně policejních rolích jako strážci místního pořádku.
Zatímco některé skupiny jsou skutečnou hrozbou pro stabilitu země, jiné působí v reálně policejních rolích jako strážci místního pořádku.
Jak je
však v post-konfliktních situacích obvyklé, velké množství zbraní se stále
nachází v civilních, nikým nekontrolovaných rukách. Červencové volby by
měly přinést legitimní a široce uznávanou vládu, která by silou svého mandátu
vnesla do nepřehledné situace systém.
Odzbrojení
a ustavení pořádku ve stylu kdo je policie a kdo (regulérní) armáda bude
vládním úkolem číslo jedna. Otázkou je, zdali už divoký průběh voleb a
rozdrobenost země neukázal na neproveditelnost tohoto úkolu. Facka západním
idealistům o zavedení demokracie pomocí (pro jednu stranu) vítězné občanské
války tak na sebe nenechala dlouho čekat.
Ve světle
tohoto vývoje v kmenově heterogenní Libyi se tak lze dívat i na Sýrii a
případný zásah mezinárodního společenství do konfliktu, který už i Mezinárodní
červený kříž označuje jako občanskou válku.
-----------------------------------------------------------
Chcete automaticky DOSTÁVAT NOVÉ ČLÁNKY z webu JakubJanda.com?
- mrkněte na Facebook
- koukněte na Twitter. Follow @JakubJanda_com

