Učebnice
komparativní politologie shrnuje základní data oboru a přináší odpovědi
týkající se aktuálních problémů převážně evropských politických systémů a
jejich nedávného vývoje.
Autoři: Lubomír Kopeček, Vít Hloušek, Jakub Šedo, nakladatel Barrister & Principal, ISBN 9788087474235, vydáno Brno 2011
Všichni tři autoři knihy jsou politologové, pedagogicky a
vědecky působící na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity
v Brně. Publikace obsahující 296 stran hutného textu přináší 33 tabulek, 5
schémat a kromě obvyklého rejstříku přináší obsažných 32 stran shrnující zdroje
a prameny. Již toto samotné číslo zvýrazňuje roli představované knihy – autorům
se povedlo značné množství zdrojů na dané téma zkomprimovat do deseti tematicky
vymezených kapitol, jež shrnují základní data ke komparativní politologii jako
specifickému vědnímu oboru v rámci politologie. Výzkum v oblasti
srovnávací politologie (comparative
politics) patří v české politické vědě ke klíčovým doménám, což je
definováno především vývojem moderních českých dějin.
Jelikož je publikace uvedena na trh v roce 2011, její
obsah je jak metodologicky, tak obsahově velice aktuální. Autoři hned
v úvodu poukazují na současné trendy v evropské politice, které
zdůrazňují institucionální rovinu víceúrovňového vládnutí – kromě nich jsou
v textech zkoumání otázky vývoje moderní politiky – personalizace,
medializace a marketizace, úpadek některých forem politické participace
(nazvěme to pejorativně nezájmem široké veřejnosti o politické dění) či nárůst
přímého politického vlivu soudního systému (v českém prostředí zůstane
v blízké paměti rozhodnutí Ústavního soudu ze zrušení předčasných voleb na
podzim 2009).
Další rovinou zkoumání představované práce je podle autorů
snaha o zamyšlení nad současným stavem
evropských zastupitelských demokracií, které stojí na určité křižovatce
vymezené zdánlivě paradoxním dilematem mezi klesajícíc ochotou participovat na
standartních zastupitelských mechanismech na jedné straně a vzrůstající
požadavky na rozsah politického řízení ekonomiky a společnosti na straně druhé.
Jelikož je velice těžké recenzovat encyklopedickou
učebnici, dovolím si pro lepší přehled potencionálního čtenáře citovat několik
vět z obalu knihy:
Co je víceúrovňové vládnutí? Co je videokracie? K čemu
může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají
plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky - a
řadu dalších - odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a
vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje
komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich
vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve
srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím.
Kniha je tedy přínosná jak pro studenty politologie
v plné míře, pro zájemce o vysvětlení jednotlivých aktuálních fenoménů lze
doporučit hlavně poslední dvě kapitoly knihy - Federalismus, decentralizace a víceúrovňové vládnutí v současné
Evropě a Liberální demokracie a
současné výzvy.
Recenzi uzavírám seznamem kapitol, které publikace
obsahuje:
- Teorie a
praxe moderních demokracií a diktatur
- Velké
institucionální teorie demokracie: Arend Lipjhart a alternativní pojetí
- Klasifikace
politických systémů dle institucionální dělby moci
- Exekutiva
- Legislativa
- Ústavní
soudnictví a kontrola ústavnosti
- Volební
systémy a politický systém
- Aktéři
reprezentace zájmů a politická mobilizace
- Federalismus,
decentralizace a víceúrovňové vládnutí v současné Evropě
- Liberální
demokracie a současné výzvy
