V rámci cyklu Debaty o českých zájmech, který pořádá thinktank
Evropské
hodnoty, diskutovali o přínosnosti diverzifikace českého exportu dva
její obhájci – Radek Špicar, Michal Mejstřík – a dva odborníci
s opatrnějším přístupem k odklonu od EU, dnešního primárního
importéra českého zboží – Vladimír Dlouhý a Miroslav Zámečník.
Od zveřejnění nové exportní
strategie ČR na období 2012 – 2020, se vedou živé diskuse o správnosti
vytyčených cílů a možnostech jejich naplňování.
Vedle důrazu na posílení exportního potenciálu středních firem, strategie
prosazuje diverzifikaci českého exportu na rozvojové trhy mimo EU. „Cílem není
zvýhodňovat, ale efektivně pomáhat“, říká ke strategii ekonom Vladimír Dlouhý.
Nové destinace pro český export
Česká
republika je malá, otevřená ekonomika, pro kterou je export nutnou podmínkou
dlouhodobé a udržitelné prosperity a hospodářského růstu. Exportní odvětví jsou
motorem českého ekonomického růstu, jejich podpoře a rozvoji je tedy třeba
věnovat pozornost. 83% českého exportu[1] dnes proudí do zemí EU.
Z toho 63% do států eurozóny, kde prim v objemu importovaného zboží
z ČR hraje s velkým náskokem Německo. Nová strategie exportu
konkrétně vymezuje nové trhy mimo Unii, na které by se čeští obchodníci měli
zaměřit. Patří mezi ně země BRIC, Vietnam nebo Turecko.
„Přímý
export do třetích zemí výrazně zvýší marži tuzemským firmám, jejichž velká část
zisků a přidané hodnoty se dnes ztrácí v transitních státech“, tvrdí
Michal Mejstřík, člen NERV a obhájce strategie. Dnes je běžnou praxí exportovat
nehotové výrobky do Německa, Nizozemska nebo jiných zemí EU. Tam jsou
dokončeny, a exportovány s podstatně větší přidanou hodnotou. Vzhledem
k ekonomickým problémům mnoha zemí EU, by navíc přímý export podle
Mejstříka „pomohl překonat ztráty způsobené redukcí na domácím trhu a snížením
kupní síly obyvatel v některých státech EU.“
Zastánce
hledání nových trhů pro český export, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
ČR, Radek Špicar, souhlasí s tím, že „subdodavatelství omezuje výběr kam
dovážet a s jakou marží.“ Exportní spolupráce s rozvojovými trhy
závisí na několika faktorech – stabilitě tamního ekonomického růstu,
spolehlivosti podnikatelského prostředí a kulturní a hodnotové flexibilitě
exportérů. Dle Špicara jsou totiž „sami
podniky z 80-90% zodpovědné za svůj úspěch na nových trzích. Na druhé
straně stát musí být aktivní, protože zbylých 10% může být rozhodujících.“ Prostředky státní podpory mají vedle finančních
pobídek (úvěry pro exportéry, pojistky apod.), také institucionální podobu.
Fungování vízové politiky, kvalitní spolupráce s ambasádami a koncepční
ekonomická diplomacie, jsou nezbytnými předpoklady pro konkurenceschopnost
českého exportu.
Ohledně diverzifikace panují rozdílné názory
„Představa
takto veliké diverzifikace je iluzorní“, domnívá se ekonom Boston Venture
Central Europe a člen NERV Miroslav Zámečník. Evropský trh je natolik
propojený, že objem obchodu mezi Německem a ČR byl v roce 2011 větší, než celkový
tok zboží mezi Německem a Afrikou ve stejném období. To samé platí o ASEANu, „potenciál těchto
ekonomik je zkrátka fantasmagorie“, myslí si Zámečník. Pozici českým exportérům
také komplikují stále více konkurenceschopné firmy z rozvojových zemí,
které jsou díky stále širší aplikaci technologií schopny kvalitativně
konkurovat západním výrobcům.
Nejasnosti
ohledně exportní strategie panují i mezi zodpovědnými institucemi Ministerstvem
zahraničí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. „Spor mezi ministerstvy není
fatální, na cílech exportní strategie se oba úřady shodnou, jde pouze o to, jak
ji implementovat“, tvrdí Mejstřík. Oba rezorty chtějí dostat své zástupce do
oblasti ekonomické diplomacie prostřednictvím Czech Trade a Czech Invest. Pro exportéry
je zásadní, aby ekonomická diplomacie byla dostatečně široká, rozšířená i mimo
hlavní města. Právě posílení zmíněných proexportních agentur je z tohoto
hlediska klíčové, „do té doby budeme umět strategie pouze psát, ale ne
implementovat“, vysvětluje Špicar.
Kvalitní podpora a důležitost menších firem
Efektivní
fungování Czech Trade, je pouze jednou stranou mince. Tou druhou – důležitější
– je kvalitní podnikatelské zázemí, které generuje mezinárodně
konkurenceschopné firmy a výrobky. Tuzemské podniky se musejí výrazněji a
flexibilněji internacionalizovat. Podle Radka Špicara „zaměstnanci musí být
přizpůsobiví, schopní učit se jazyky a získávat nové schopnosti. Musí být
mobilní, aby mohli efektivně působit v místech, kde mají vytvářet profit.“
Příkladem můžou být firmy jako Mitas nebo Linet. Ty nejen, že jsou schopny
nejen uspět v konkurenci, ale dokonce ji překonat a definovat tak podobu a
hranice svého výrobního odvětví.
Ambicí
strategie je posílit diverzifikaci exportu zapojením více firem, zejména ze
segmentu malého a středního podnikání, a zvýšit tak počet exportérů do roku
2020 alespoň na 15 tisíc. „Stát v zahraničí nesmí favorizovat velké
podniky“, zdůrazňuje Michal Mejstřík. Potenciálního obchodního partnera navíc nepředstavují
jen státy. Velké mezinárodní instituce typu OSN jsou velkými hráči, kteří sami
spotřebovávají a zároveň sekundárně mohou zprostředkovat přístup na třetí trhy.
K budoucnosti
českého exportu je třeba přistupovat střízlivě. „Nemít přehnaná očekávání, je
základem“, míní Zámečník. „Stát musí přijímat podněty z vnějšího
prostředí, obchodní velmocí nikdy nebudeme, podporujme naše exportéry
v zemích, kde existuje česká diaspora, to je zásadní“, doplňuje Mejstřík.
Z uvedených
názorů, které v rámci debaty zazněly, je zřejmé, že samotné vytvoření
strategie je pouze prvním krokem. Přijetí jejích cílů a shoda nad jejich
naplňováním vyžaduje čas a diskusi. Hledání českých zájmů se totiž bez
názorových střetů neobejde.
________________________
Další veřejná diskuze z cyklu Debaty
o českých zájmech se uskuteční za přenosu kamer České televize ve čtvrtek 31.
května na Institutu ekonomických studií UK (Opletalova 26). Diskutovat o tom,
zdali by Česká republika měla platit méně do evropského rozpočtu, budou bývalý
eurokomisař Pavel Telička, ekonom Pavel Kohout a europoslanci Jan Zahradil a
Jan Březina. Zaregistrujte se na akci na Facebooku (http://www.facebook.com/events/381692465197333/).
Evropské
hodnoty jsou
nevládní proevropskou organizací, která pomocí vzdělávací a výzkumné činnosti
usiluje o rozvoj občanské společnosti a zdravého tržního prostředí.
Debaty
o českých zájmech jsou sérií veřejných diskusí o zájmech České republiky v
kontextu Evropské unie a globálních trendů