Kompilace o diplomacii aneb od každého trochu: V úvodu představují autoři, dva zkušení praktici a jeden čelní teoretik oboru, zadání knihy – je jím shrnutí poznatků ze studia a zkušeností v diplomacii.
Diplomacie – Jan Kavan, Zdeněk Matějka, Alexandr Ort
Nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň, 2008, 340 stran, ISBN 978-807380-079-6
V úvodu představují autoři, dva zkušení praktici a
jeden čelní teoretik oboru, zadání knihy – je jím shrnutí poznatků ze studia a
zkušeností v diplomacii. Termín shrnutí definuje,
ke škodě knihy, celou publikaci – každý ze třech autorů se ve své stati věnuje
naprosto odlišným oblastem diplomacie, což budí dojem, že jde o tři silně
odlišné leč kvalitní eseje, které se jen náhodou ocitly v jednom svazku
pod širokou střechou tématu.
V úvodní stopětistránkové kompilaci se dlouholetý profesor
mezinárodních vztahů Alexandr Ort pokusil obsáhnout a krátce popsat většinu
fenoménů, které pod obor diplomacie spadají. Přehled začíná definicí oboru,
historickým exkurzem, dále se přes fenomén státu, hranic či území posouvá ke
konceptům mezinárodních vztahů, multipolaritě a stať uzavírá náhledem do
diplomatického práva a zamyšlením na téma diplomatického vyjednávání. Celý
příspěvek tak působí jako poměrně širokospektrální exkurz pro laiky a
prvozájemce, což však značně nekoresponduje s následujícími statěmi.
Zkušený diplomat Zdeněk Matějka se ve druhém
sedmačtyřicetistránkovém eseji zabývá historickým vývojem institucí zahraniční
služby a komparací aktuálních struktur jedenácti vybraných ministerstev
zahraničí. Poslední generální sekretář Varšavské smlouvy se z praktického
hlediska věnuje komentování organizačních schémat jednotlivých zahraničních
služeb jak velmocí (USA, Čína, Rusko, Velká Británie, Francie), tak zemí velikostně
a diplomaticky porovnatelných s Českem. Jelikož autor eseje strávil celý
život jako kariérní diplomat, jeho kapitola představuje přesně komentovaný
rozbor jednotlivých schémat doplněný o zasvědcené postřehy praktického vhledu.
Matějkova esej je komplexní analýzou úzkoprofilové tematiky, která nalezne
čtenáře mezi profesionálními diplomaty či skutečně zainteresovanými zájemci.
Třetí a nejrozsáhlejší příspěvek nese autorství bývalého
ministra zahraničí a předsedy Valného shromáždění OSN (2002-2003) Jana Kavana.
Zkušený praktik pojímá svůj text jako část pamětí, prvních patnáct stran
z celkových 163 využívá k nástinu základních fakt o OSN formou krátce
komentovaných encyklopedických dat, následuje praktická případová studie
v kombinaci se vzpomínkami na české roční předsednictví Valnému
shromáždění OSN. Kavanův náhled přináší kombinaci osobních vzpomínek, vlastních
komentářů tehdejšího mezinárodního dění a popis procedurálních otázek, což je
osvěžující čtení – vzpomínky českých vrcholných představitelů mezinárodní
politiky nevycházejí pod Řípem často.
Za přidanou hodnotu kapitoly lze považovat Kavanův náhled na
situaci ohledně Iráku v roce 2003, kdy zažil ve funkci předsedy Valného
shromáždění OSN krizi multilaterálního systému a zároveň byl jedním
z aktérů. Mezi neotřelé části kapitoly patří popis autorových dilemat nad
etickými, protokolárními a procedurálními otázkami při vyjatém vystoupení
tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe k invazi do Iráku na
jednání Valného shromáždění vedeného českým diplomatem.
Kapitola je uzavřena čtyřmi zamyšleními nad uplatněním
diplomacie v dnešním světě. V českém prostředí není zvykem
participace bývalých vrcholných představitelů mezinárodního dění na komentování
aktuálního dění, což se kapitola bývalého ministra zahraničí snaží nabourat.
Jak bylo zmíněno v úvodu recenze, kniha obsahuje tři
hodnotné části z per třech respektovaných odborníků, avšak působí spíš
dojmem sborníku bez jasného cíle. Dílo se bohužel pokouší zasáhnout širokou
paletu cílových skupin, více užitku by přineslo zaměření se všech třech autorů
na užší výseč diplomacie tak, aby přinesli tři komplexní náhledy na danou
otázku – publikace by pak působila uceleně a mohla by sloužit jako vysoce
kvalitní studijní materiál doplněný o hodnotné postřehy z praxe. Přesto rozhodně stojí za to si sborník
přečíst – pokročilý student či praktik ocení Matějkův vhled a Kavanovy
zkušenosti, laika zaujme Ortovo širokospektrální představení oboru a Kavanův
úvod do teorie a praxe fungování Organizace spojených národů.
