Coleman vysvětloval, že organizace Migration Watch vznikla ve spolupráci s Andrewem Greenem před deseti lety. "Oba dva jsme shledávali, že počet migrantů se neustále navyšuje a že neexistuje žádné kritické posouzení. Nedalo se vůbec kritizovat cokoliv spojeného s migrací. Proto jsme chtěli zřídit organizaci, která bude shromažďovat oficiální údaje. Bude je analyzovat a hovořit o hospodářských a sociálních dopadech," vysvětlil demograf.
Kontinent bude podle něj méně "evropský" a bude v něm žít více míšenců. Zároveň prý Evropa zestárne a ubude jí obyvatel. Česko by dle jeho slov ale mohlo patřit k nemnoha zemím, které by vymírat nemusely.
Migrace je podle Colemana sice přirozený proces, do kterého se zapojují všechny státy, ale nemělo by dojít k její přemíře.
"Kdyby migrace pokračovala, jako tomu bylo dosud, běžná britská populace už by nebyla ve většině. Populace by se značně diverzifikovala. Došlo by také ke křížení zemí původu a národních identit. Možná by došlo k poklesu vnímání se jako Brita."
Tvář typického obyvatele západního světa by tak podle Colemana v budoucnu mohla vypadat jako obličej amerického prezidenta Baracka Obamy či francouzských královen krásy, které pocházejí z různých ostrovů.
Česku by se úbytek obyvatel mohl vyhnout
Podíl lidí se zahraničními kořeny by se do poloviny století mohl v některých státech až ztrojnásobit. V Německu by mohl z nynějších asi dvanácti dosáhnout pětadvaceti procent. Ve Švédsku by stoupl z 18 přibližně na 33 procent, v Rakousku z deseti zhruba na 30 procent, v Dánsku ze sedmi asi na 18 procent. V Česku tvoří cizinci čtyři procenta obyvatel. Díky předpokládané migraci by tak mohlo být jedním z mála států, kterému obyvatel rapidně neubude. Pořád by jich mohlo mít kolem deseti milionů, uvedl Coleman.
Stárnutí obyvatel ovlivní trh práce, ekonomický růst se zpomalí
Stárnutí obyvatel by mohlo dopadnout na ekonomiku. Promění nejspíš trh práce. Výkonných pracovních sil s rostoucím věkem ubude, uvedl demograf. To by se mohlo promítnout i do ekonomického růstu jednotlivých států. Bude pomalejší než dosud. "Když se posune hranice odchodu do důchodu jako reakce na delší střední délku života, tak to povede k určitému usměrnění efektu stárnutí populace. Dojde k navýšení počtu pracovních sil. Ty roky, které získáme navíc, budou aktivní. Tomu musíme přizpůsobit i odchod do důchodu, jinak bychom zbankrotovali," vysvětlil demograf.
"Migrační tlak na západní země bude po desetiletí pokračovat, může vést k etnické přeměně," řekl Coleman, který je profesorem demografie Oxfordské univerzity. V minulosti patřil k poradcům britských ministrů vnitra a životního prostředí. Zasedal také v radě mezinárodní unie pro vědecké studie populačního vývoje.
Tvář typického obyvatele západního světa by tak podle Colemana v budoucnu mohla vypadat jako obličej amerického prezidenta Baracka Obamy či francouzských královen krásy, které pocházejí z různých ostrovů. Etnické zařazování by se mohlo díky přílivu cizinců stát minulostí. Přibude míšenců, uvedl demograf.
Podíl lidí se zahraničními kořeny by se do poloviny století mohl v některých státech až ztrojnásobit. V Německu by mohl z nynějších asi 12 dosáhnout 25 procent, ve Švédsku z 18 přibližně 33 procent, v Rakousku z deseti zhruba 30 procent, v Dánsku ze sedmi asi 18 procent. V ČR tvoří cizinci čtyři procenta obyvatel. Díky předpokládané migraci by Česko mohlo být jedním z mála států, kterému obyvatel rapidně neubude. Pořád by jich mohlo mít kolem deseti milionů, uvedl Coleman.
Podle něj v Británii tvoří běloši devět z deseti obyvatel. Do konce století by mohl podíl klesnout na 40 procent. Podíl černochů naopak překročí deset procent, Asiatů bude téměř pětina a míšenců 30 procent.
Bez cizinců se evropské státy neobejdou. Některé před vymíráním nezachrání ale ani příliv migrantů. Patří mezi ně třeba Německo, Dánsko či Nizozemsko. Největší ztráta obyvatel čeká podle propočtů kromě Německa pak Rusko, Ukrajinu a Japonsko, naopak Asie, Afrika a USA budou demografickým "vítězem", řekl Coleman. Nejrychlejší přírůstky budou v nejchudších zemích. Počet obyvatel subsaharské Afriky by se mohl do konce století víc než ztrojnásobit.
Výrazně se podle Colemana promění i věkové složení obyvatel. Ve druhé polovině 19. století a počátkem 20. století takzvaný strom života připomínal svým tvarem vánoční stromek. Nejširší byl dole, nejužší na vrcholku. Nejvíc bylo tedy dětí a mladých, s postupujícím věkem lidí ubývalo. Před druhou světovou válkou připomínalo věkové rozvrstvení listnatý strom. Ve druhé polovině minulého století se na českém stromu objevily dvě výrazné vlny - poválečný baby boom a početná generace Husákových dětí. V polovině století strom života bude připomínat svým tvarem podle Colemana rakev. Všechny věkové skupiny budou téměř stejné, početnější budou jen lidé od 60 do 80 let.
Roli ve složení obyvatel sehraje tedy i prodlužování života. Ve vyspělých zemích lidé žijí déle. Doba dožití v Česku podle Colemana kopíruje vývoj v západních státech, jen se zpožděním. Podobné prodlužování života jako na západě nastalo od 90. let po pádu komunistického režimu. Naopak ve východní Evropě - na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku - věk stagnuje či se zvedá jen pomalu.
Stárnutí obyvatel by mohlo dopadnout na ekonomiku. Promění nejspíš trh práce. Výkonných pracovních sil s rostoucím věkem ubude, uvedl demograf. To by se mohlo promítnout i do ekonomického růstu jednotlivých států. Bude pomalejší než dosud.
Videozáznam pořadu Interview ČT24
Videozáznam pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČTK, ČT24
Profesor David Coleman přijel do České republiky na pozvání Asociace Evropské hodnoty. V minulosti patřil k poradcům britských ministrů vnitra a životního prostředí. Zasedal také v radě mezinárodní unie pro vědecké studie populačního vývoje. Více na www.evropskehodnoty.cz
