Sedm let staré analytické dílo slavného profesora Samuela Huntingtona předpovídá, kde tkví příčiny úpadu někdejší supervelmoci.


Autorem další z provokativních a výtečně zargumentovaných publikací je profesor Harvadské univerzity Samuel P. Huntington. Autor prognostické knihy Střet civilizací a jeden z čelních světových teoretiků mezinárodních vztahů zemřel v roce 2011, přesto je další z jeho děl v českém překladu přínosným celkem argumentů do odborné veřejné debaty. Kniha, vydaná v roce 2005, není o nic méně provokativnější, než globálně pojatý Střet civilizací a podtitul díla – Krize americké identity.

Kniha sedm let stará je v současném ultrarychlém světě značně zastaralou prognózou, byť může čtenáři posloužit k zajímavému srovnání – a to ke zjištění, jak úspěšně se předním světovým vědcům, mezi něž se konzervativní akademik řadil, daří zachytávat dlouhodobé trendy a zejména – předpovídat děje následující. Právě dlouho existující debata v akademických kruzích o tom, zdali mají sociální vědy sloužit k prognózování byť blízké budoucnosti, dostává v Huntingtonově díle další typický příklad publikace, která se jako prognostická částečně tváří.

Samuel Huntington již v úvodu vytyčuje hlavní cíl knihy – zkoumat změny v obsahu a pretiži americké identity. Imigraci do USA považuje za zásadní fenomém pro změny americké identity, dále umenšují rasové a etnické zdůvodnění americké identity tím, že ji průběžně mění.
 Teoretik spatřuje čtyři různé modely americké identity, které se tak vytvářejí – ideologický, rozdvojený, exkluzivistický a kulturní. Ideologické zdůvodnění americké identity leží v multikulturnosti země jako životního prostoru imigrantů, které spojuje jako nejmenší společný jmenovatel víra v americké hodnoty – čímž se identifikují i jako politický národ. Model rozdvojené identity spatřuje Huntington v diverzifikovaném lingvistickém založení dvou skupin obyvatel – primárně anglicky a španělsky hovořících. 

Tento fenomén přirozeně nabývá na důležitosti, když je například patrné, jak silná majorita hispánského etnika pomohlo ke znovuzvolení Baracka Obamy americkým prezidentem v listopadu 2012.

Třetím modelem je exkuluzivistický fenomén, který dle autora počítá s přirozeným obraným instinktem kultury, která se začíná vyhraňovat a vymezovat vůči minoritě, která mění celé prostředí. Tento fenomém bylo možné pozorovat na kampani Mitta Romneyho v druhé polovině roku 2012, kdy jej volilo přes 60% bílých obyvatel zejména proto, že ztělesňoval prototyp bílého muže, na němž donedávna stálo vnímání přirozeného-obvyklého Američana. 

Čtvrtý model počítá se ztotožněním všech minorit v zemi s USA jako religiozní a křesťanskou zemí, která stojí na klasických anglosaských hodnotách a evropském kontextu. Zde lze nalézt velké množství argumentačních protikladů, kdy zejména některé silně pravicové republikánské kruhy právě poukazují na mizící celospolečenský konsenzus na křesťanském základu americké civilizace, což lze též ilustrovat na vybraných rozhodnutích Supreme Courtu například v oblasti potratů či občanských práv. 

Perspektivy měnící se americké identity vnímá Huntington zejména prozmatem hispánské migrace, k níž se vztahuje  převážná druhá část jeho díla.

Samuel Huntington posbíral pro svou publikaci obrovské množství pramenů, což není pro předního teoretika konstruktivistického založení nic neobvyklého. Publikaci lze číst ve zjednodušeném nahlížení jako vztyčený pozor nad vlivem zejména hispánské migrace do USA. 

Přidanou hodnotou pro evropského čtenáře jsou detailní rozbory americké (politické) identity, v níž lze nalézt většinu odpovědí na to, proč se některé klíčové otázky (potraty, držení zbraní, kulturní odlišnosti, imigrace) řeší v severoamerickém prostoru jinak, než v evropském politickém kontextu.


Samuel Huntington_ Kam kráčíš, Ameriko? Rybka Publishers, 2005